HipHopStage - Internetové Hip Hop rádio a Hip Hop magazín



Vladimir 518 o knize Kmeny: Kdybych měl 26 životů, jsem ochotnej rozdělit je do těch 26 kapitol

Autor: Lucka
Datum: 17.03.2012
sdílej

Po raketovým zmizení první várky knihy Kmeny se v současný době dá objednávat její dotisk. Zkrátka tohle poměrně velkolepý dílo jde na dračku...

Kniha Kmeny se podívala na zoubek celkem 26 pražským subkulturám, ale samozřejmě, že příslušníky těchto skupin najdem napříč celou republikou. Vymezit se ze stáda většinový společnosti se snaží řada lidí a často tak, že se stanou součástí trochu menšího stádečka. A timhle způsobem se touha po jedinečnosti, odlišení od mainstreamu, naplní. Jedinec ve většinové společnosti úspěšně vyčnívá, aby záhy stejně úspěšně zapadl do svého kmene, do svojí subkultury. No a způsoby odlišení se zabývaj právě Kmeny. A s kym jiným se o knize pobavit než s Vladimirem 518?

 

HHS: Ahoj, na začátek se zeptám: jak probíhalo první vybírání kmenů do knihy, byl k tomu nějakej klíč?
Vladimir 518: Původní idea není z mý hlavy. Byl jsem oslovenej lidma zaštiťujícíma projekt BU2R. Pod touhle hlavičkou už vyšla knížka „Zde jsou psi“, což je velmi příjemná knížka o alternativních kapelách tady v Čechách, a jeden z dalších nápadů bylo zmapovat, jak se oblékají lidi z různejch smeček. A s touhle ideou přišli za mnou. Já v tý době začínám pracovat na druhý sólo desce, tim pádem se mi do toho projektu vůbec nechtělo, ale čim dál víc mě lákal, až jsem jim sám zavolal, že do toho půjdu. Podmínkou bylo, že mi nechaj volný ruce, nechaj mě sestavit vlastní tým a že to vyjde ve spolupráci s Bigg Boss. Oni dodali základní koncept a my jsme udělali všechno ostatní. Byla to naprosto svobodná práce a skvělým momentem bylo sestavení vlastního týmu – Karel Veselý, fotograf Tomáš Souček a Honza Havel jako grafickej designér, kterej zároveň dělal i formální stránku věci. Nebylo to tak, že by Honza Havel knihu dostal hotovou, ale scházel se s náma hned od začátku a byl tam i po tý ideologický stránce. Plus se s náma scházel ještě sociolog Honza Snopek. V týhle sestavě jsme měli několik srazů, kdy jsme uvažovali, jestli to vůbec jde udělat, zda to jde v termínu, v němž jsme přislíbili že to uděláme. X krát to vypadalo, že se mi celej tým rozpadne pod rukama, protože měli pocit, že to nejde zvládnout. Čas na to byl krátkej, ale my jsme se s tim velmi dobře poprali. Sestavili jsme seznam přibližně pětatřiceti, možná čtyřiceti nápadů a k tomu jsme začali přiřazovat lidi, co by mohli jednotlivý věci psát. Samozřejmě ve chvíli, kdy jsme si udělali nástin toho, jak by mohla vypadat jedna kapitola, kolik by tam bylo přibližně textu a fotek, došlo nám, že počet kapitol je nereálnej, mělo by to patnáct set stran, takže jsme to zredukovali na číslo 25 a posléze přibyla ještě jedna kapitola. Při výběru jsme si řekli, jaký kapitoly tam musíme mít za každou cenu a odškrtali jsme ty, který eventuálně mohly chybět.

HHS: Tys teda původně Kmeny dělat nechtěl. Kdy nastal ten zlom a ty sis řekl, že do toho půjdeš?
Vladimir 518:
Ten zlom asi nastal když jsem si představil, jak by ta knížka mohla vypadat a došlo mi, že je to něco, co bych chtěl dělat. Tohle je většinou ten moment, kdy se namotám do nějakejch projektů – najdu k tomu cestu, vidim to tak, jak bych to chtěl udělat a když cejtim, že k tomu budu mít možnosti, nevidim důvod, proč to odmítat. Musel jsem kvůli tomu odložit desku, kterou vlastně dělám až teď, ale myslim, že mi nic neuteklo a ta deska možná bude o to lepší, protože zrála delší dobu.

HHS: Jak dlouho trvalo celou tu knížku dát dohromady od toho začátku až po vydání?
Vladimir 518:
Já mám pocit, že práce na tý knížce trvala přibližně třičtvrtě roku. Od první idey, kdy jsem si vzal nějakej čas na zvážení a kdy se vyvíjela hlavně představa jak by to mělo vypadat. Pak jsem začal obvolávat svý lidi. Následně jsme se setkávali a začli to vymejšlet. První dva měsíce jsme fakt jenom žvanili. Když jsme odcházeli ze srazů, všechny nás bolela hlava a měli jsme pocit, že jsme v tom zamotaný a ztracený. Teď, když knížka leží na stole, máme zas všichni pocit, že to je jasný, ale v době, kdy to ještě neexistovalo, tak to byl mumraj názorů, představ a strachu z toho, že už dneska nikdo neví, co je to subkultura, že to bude povrchní nebo naopak příliš složitý. Takže trvalo dlouhý období si všechno vyargumentovat a najít tu správnou linii. Samotná práce pak byla půl roku velmi intenzivní jízdy, kdy nikdo z nás nedělal nic jinýho.

HHS: Jaký subkultury, krom těch, co jsou v knize, byly ještě ve hře?
Vladimir 518:
Třeba zahrádkáři nebo nudisti. Byly subkultury který jsem tam hrozně chtěl, ale jsou to takový bonusy. Nejsou to životní subkultury pro to, aby ta knížka stála. Pak jsme zvažovali ještě nějaký temnější subkultury jako lidi, co se točej kolem automatů nebo kolem drog, jelikož když se podiváš na lidi co jedou v perníku, je to v podstatě subkultura – ty lidi, se nějak oblíkaj, jsou poznatelný na první pohled, maj svoji mluvu, stýkaj se na určitejch místech. Je to v podstatě určitá scéna. Taky jsme zvažovali zařazení pravičáckejch skinheadů, to je naprosto jasná subkultura, kterou jsme nakonec ignorovali pouze z toho důvodu, že jí nechceme dávat žádnej prostor. Těch nápadů tam bylo X a myslim si, že jednoho dne vznikne ještě knížka Kmeny 2, protože mě mrzí, že se tam strašně věcí nedostalo. Určitě nechceme dělat Otův naučný slovník o deseti dílech, ale ještě jedny Kmeny asi v budoucnu vzniknou.

HHS: S jakými problémy jsme se potýkali při tvorbě knížky? Nastaly nějaký krizový momenty?
Vladimir 518:
Krizový momenty byly určitě ve spojení s focením. To bylo extrémně namáhavý, protože těch lidí je tam vyfocenejch strašně moc. Teď máš lidi co se chtěj fotit, některý se absolutně nechtěj fotit, další to nezajímá, jinejm to přijde trapný, nebo neadekvátní vůči podstatě subkultury, takže kolem toho vznikaly různý emoce a myslim, že Tomáš Souček, kterej nafotil celou knížku, trpěl hodně, poněvadž to bylo hodně intenzivní práce a nechci řikat, že se hroutil, ale často jsem na něm viděl, že už má fakt dost. To byly dny a dny práce nonstop. Teď si vem, že někdy udělal třeba jenom jednoho člověka, jelikož ten člověk například nepřišel nebo přišel pozdě a pak se to celý posralo. Bylo to šílený a to měl nafotit asi čtyři sta lidí, což bylo hodně namáhavý. Co se týká textů, tak to jsem svěřil Karlovi, aby s autory textů komunikoval. Kolem toho byly taky nějaký krizovky: z někoho se to nedařilo dostat a odkládalo se to a najednou už by to nikdo jinej nestihl napsat. Ale kupodivu jak to byl složitej projekt na organizaci, vlastně to byla taková šílená pyramida, směřující ke mně, tak se to celý podařilo udržet bez karambolu nebo nějakýho zásadního zádrhele. Když jsme v tiskárně drželi Kmeny v ruce, shodli jsme se na tom, že se divíme, jak hladce to celý šlo.

 

Vladimir 518

X krát to vypadalo, že se mi celej tým rozpadne pod rukama, protože měli pocit, že to nejde zvládnout. Čas na to byl krátkej, ale my jsme se s tim velmi dobře poprali.

 

HHS: A co vztahy mezi kmeny? Jsou nějak výrazně provázaný?
Vladimir 518:
Jsou. Samozřejmě jsou to všichni lidi, což je jedna provazující linie, he he. Ono to zní banálně, ale zároveň je to dost podstatný. Všichni jsme lidi, Češi, obyvatelé větších měst. Tim jsme si strašně podobný. A ta různorodost je zdánlivá. Při setkání po deseti letech života na pustým ostrově bych se asi objal i s tim nacistou. Je potřeba si uvědomit, že jsme si všichni hrozně podobný. Na druhou stranu si každej zakládá na svejch odlišnostech, tak je jasný, že pro kulturisty jsou třeba black metalisti naprostý ufoni. Některý vztahy se míjej velmi brutálním způsobem, ale pak jsou tam scény, co jsou si hrozně podobný a nebo se prolínaj, například ska a skinheads. To jsou vlastně jedni a ti samý lidi, skinheadi hlavně poslouchaj ska. Nebo jsou scény, pohlcující všechno ostatní, jako lidi, který jedou v tetování – tam se sbíhaj všechny subkultury dohromady. No a konkrétně v Praze už se známe všichni navzájem. Možná to je i našima kořenama v alternativní nezávislý scéně, protože hip hop tady vzešel z takový alterno-anarcho scény, čili jsme vždycky byli na tyhle lidi napojený. Všichni se známe a to umožnilo dát Kmeny dohromady. Scény se ovlivňujou, jsou propojený. Takže asi tak.

HHS: Ty ses  pohyboval ve spoustě subkultur. Je u nějaký vidět výrazná změna nebo posun oproti několika letům zpátky?
Vladimir 518:
Doba se vyvíjí a scény se vyvíjej s tim. Já si pamatuju, že když přicházely mobily, bydlel jsem zrovna na Ladronce a tam byli lidi, kteří odmítali mobily, protože to bylo v podstatě symbolem zaprodání se systému. A pak tam byl jeden mobil na celou Ladronku a jednoho dne měli všichni mobily. Všechno se to mění, scény stárnou, lidi se stávaj konzumnějšíma. Lidi taky přecházej, třeba z pankáčů se hodně stali technaři. Celý je to doplňovaný neustále novou krví, jež je svým způsobem podobně radikální jako jejich fotrové. Fotrům se ty hrany vždycky trochu obrousej, jelikož zjistěj, že nic není černobílý a není potřeba se tolik vymezovat vůči ostatním. Navíc začnou mít rodiny a starat se o děti, takže potřebujou práci, zavážou se systému a trochu začnou držet hubu. A do toho přicházej nový generace, který tu hubu nedržej a začnou ji držet až za čas. To se ve scénách děje skrz naskrz. Scény se měněj, samozřejmě v devadesátejch letech nic nebylo na internetu, lidi nebyli propojený telefonama a asi tady celkově nebylo tolik peněz, čili všechno bylo mnohem surovější, alternativnější. Dneska je to zase jiný. My jsme tehdy koukali na západ a záviděli jsme, že v Německu alternativa působí úplně jinak, jsou tam prachy a tak dál. Teď zase lidi skuhraj, že už to není vono. Já si myslim, že každá doba má svoje a to, že se to mění je úplně přirozený.

HHS: Vzbudila u tebe nějaká subkultura zvláštní zájem během příprav?
Vladimir 518:
Já jsem vždycky odjížděl z rozhovorů nebo focení a měl jsem pocit, že tu danou věc musim dělat. Já se hrozně rychle navážu na to, co se lidem líbí na určitejch věcech, sám porozumim tomu, co je na tom fascinuje. To mě provází celým mým životem. Mám několik připravenejch tetování a díky tomu, že jsem se znova dostal do kontaktu s tattoo scénou, tak jsem si přísahal, že už to konečně musim dát. Celkově to spíš byly takový návraty, třeba focení s black metalistama. Hrozně dlouho jsem se těšil až si s nima popovídám a hned pak jsem si sehnal spoustu black metalovejch desek, dokoupil jsem si vinyly, cédéčka a zase jsem to začal poslouchat. Pro mě to fungovalo buď jako určitej comeback do tématu nebo zajímavý seznámení. A kupodivu jsme si měli co říct asi se všema, s nimiž jsme se viděli. Byly to fakt odlišný věci a nemůžu říct, že by ze mě byl někdy kulturista, ale je mi nějakým způsobem sympatický to, v čem ty lidi jedou. Chápu to navázání se na činky, zvedání věcí a na rýsování tvarů na těle. Je to kouzelný a ve mně to vzbuzovalo hroznej zájem. Kdybych měl 26 životů, jsem ochotnej rozdělit je do těch 26 kapitol.

HHS: Kterej z kmenů ti byl nejblíž a kterej naopak nejdál?
Vladimir 518:
Já se určitým způsobem považuju za hipísáka, mám v sobě určitý hipísáctví, který už jsem si přiznal a vlastně jsem za něj rád, ale nejvzdálenějc na mě působí parta neohippies, hlavně co se týká módy, to je něco, čemu já vůbec nerozumim. I takovýto srdíčko a čajíček a tyhle věci mi jsou trošku cizí, přestože, jak jsem řekl, v sobě mám velkej kus hipísáka, ale asi se to projevuje jinak. No a nejblíž je mi logicky rap a graffiti. To jsou věci v nichž jsem vyrostl, čili už je to ode mě neoddělitelný.

HHS: Spousta subkultur je spojena s pražskou Sedmičkou. Proč zrovna tenhle klub? Co je na něm tak specifickýho?
Vladimir 518:
Důvodů je spousta a žádnej z nich není asi ten naprosto nejdůležitější. Sedmička funguje neuvěřitelně dlouho. To je klub, kterej na studentskejch kolejích fungoval už za komunismu a chodili tam například rodiče mý holky. Já jsem tam poprvý přišel asi ve čtrnácti a od tý doby jsem chodil pravidelně. Jako jeden z mála pražskejch klubů měl vždycky nějaký světový kouzlo undergroundu. Míst tady byla spousta, chodili jsme všude, ale Sedmička byla spojená s kámošema, s dobrejma a kvalitníma undergroundovejma koncertama, s graffiti, flákáním se, sezením na schodech a pitím piva. Chodily tam všechny scény a díky tomu to asi bylo kouzelný. Všichni jsme sem chodili, aniž by jsme se znali a pak teprve jsme se začali poznávat. Prvních pár let jsem se tam míjel se všema mýma nejbližšíma kámošema. Vlastně každá ta scéna tam našla svoje zázemí. Pankáči tam byli vždycky, hardcore tam dělal svý koncerty, pak tam chodili skáčkaři a skinheadi. Jelikož to bylo taky napojený na lidi z Ladronky, chodila tam veškerá anarcho-punková scéna, protože za barem pracovali lidi z Ladronky a dodneška pracujou. I hip hop tam našel svoje zázemí a jelikož jsme tam dostali pravidelný soboty, tak se tam několik let každou sobotu chodilo. Scény tam žily dohromady a je to ukázka toho, jak skvěle to může fungovat, když o sobě městský subkultury věděj a tolerujou se. Tady v Praze se prostě navzájem respektujem a chápem – každej chápe co dělá ten druhej a není to tak, že pro mě by byl metal bordel nebo pankáči špinavý lidi a my pro ně zas nejsme idioti, co mají celej život pocit, že musí vydělávat na zbraně a řetězy, jak si o tobě myslej některý lidi, který ani neslyšeli tvojí desku. Zkrátka těch důvodů proč je ta Sedmička důležitá je fakt spousta.

 

Kmeny

Sedmička byla spojená s kámošema, s dobrejma a kvalitníma undergroundovejma koncertama, s graffiti, flákáním se, sezením na schodech a pitím piva.

 

HHS: Jaký jsi měl pocity, když byly Kmeny hotový? Po době intenzivní práce najednou konec...
Vladimir 518:
Já jsem se těšil až to skončí, poněvadž mi to bralo veškerou energii. Pro mě je vždycky problematický, když musim dávat veškerou energii jednim směrem, protože kolem toho mi jede spousta dalších projektů. Těšil jsem se na to, až budu Kmeny držet v ruce. Už jsem zažil v životě hodně zklamání, třeba něco nedopadlo jak jsem si představoval – něco bylo vytiský jinak, byla tam nějaká chyba nebo se rozlepovala vazba nebo já nevim co. Toho jedinýho jsem se bál a naštěstí se to nestalo. Ta knížka je skvostně vytištěná, skvěle svázaná, všechno dopadlo tak, jak jsme si představovali a mě na základě toho došlo, že už nejsme úplný zelenáči, který to zkoušej, ale už máme za sebou právě ty rozbitý držky. Všechno to šlo hladce, byli jsme schopný v rekordním čase  vyprodukovat takovouhle věc, jež proběhla, jak proběhla a má ohlas jakej má. Byla to jedna z nejhezčích zkušeností v mým životě, ale musim přiznat, že jsem se hodně těšil, až ta knížka bude ležet na stole.

HHS:Co jsem vysledovala, tak reakce byly dost pozitivní, ale mě by zajímal nějakej názor starší generace, zaznamenal jsi něco takovýho?
Vladimir 518:
Dostal jsem pár fotek toho, jak starší lidi rozbalujou Kmeny pod vánočním stromkem. Třeba mý kamarádi, co jsou v tý knížce vyfocený, to dali tátovi nebo tak něco. Je pravda, že první kontakt s knihou je pro ty starší lidi trošku šokující. Jsou tam všichni potetovaný, hodně jich vypadá jak blázni, jsou tam pomalovaný black metalisti s hřebíky na rukách, takže chápu, že tam možná jsou šokující aspekty. Na druhou stranu jsem až překvapenej jak pozitivně starší generace tu knížku přijímá, protože jsou hrozně vděčný za to, že jim někdo předložil aspoň průřez toho, co se s mladejma lidma v současnosti děje. A oni se v tom začnou orientovat. Doteďka to pro ně byl mumraj bláznů. Tahle kniha to, aspoň částečně a trošku uměle, rozseparuje na nějaký chlívky ideí, k nimž se lidi hlásej. Pokud to mám shrnout, zažil jsem hodně příjemnejch reakcí od starších lidí, který maj pocit, že je to záslužná akce díky tomu, že to právě něco zakonzervuje pro budoucnost a zároveň jim to něco vysvětluje. Ona má kniha vlastně smysl pro strašně moc úrovní lidí – je to důležitý pro subkultury samotný, potom pro lidi, nepatřící do těch subkultur, aby se v tom zorientovali, pro mládež, co to ještě tolik nechápe, aby zjistila, co jim je nejsympatičtější, co je nejvíc může zajímat, než se k něčemu přidružej. Naši rodiče se zorientujou v tom, co děláme a starý lidi pochopěj co se s mládeží děje. Čili reakce od starejch lidí byly dobrý. Samozřejmě ty špatný se ke mně nedostanou.

HHS: Samotnej křest byl takovej slet kmenů, jak jsi to vnímal ty osobně?
Vladimir 518:
Hele byli jsme nadšený. Je srandovní, že se celej rozhovor nese v tak pozitivním duchu, ale kolem toho projektu byly opravdu jen pozitivní emoce. A i křest byl prostě neuvěřitelnej, to bylo asi poprvý, kdy se na jednom místě srotilo tolik různorodejch lidí, dobře se bavili a kalba jela asi do pěti do rána. Bylo plno, lidi tancovali, bavili se jeden s druhým. Viděl jsem fakt divný mumraje lidí, kluci balili holky, který by nikdy nepotkali a tak dále. Prostě to bylo hrozně zvláštní setkání, nikdo se neporval a ta energie tam byla fantastická. Rozhodně jeden z mejch nejhezčích mejdanů v životě. Taky jsem přišel domů asi ve tři odpoledne. Dobrý to bylo.

HHS: K dotisku Kmenů už jsou spuštěný předobjednávky. Jak rychle mizí druhá várka knížky?
Vladimir 518:
Mizí to velmi rychle. První várky jsme udělali 1500 kusů, což se z dnešního pohledu zdá hrubě podceněný, ale je důležitý si uvědomit, že tisk knihy stál půl milionu a cena je zároveň přátelská vůči lidem. Díky podpoře BU2R to není věc, jež by měla bejt nějak extra samofinancovatelná, nikdy nebyl plán na tom nějak zvlášť vydělat, a proto ta knížka stála na křtu 490 a v obchodech 590 korun. Přitom by měla stát přibližně 990 a 1100. A to je zároveň vyjití vstříc lidem, co se na tý knížce podíleli, protože jsme nemohli rozdat 400 knih, to nešlo a chtěli jsme, aby si to všichni mohli zalevno koupit. Kniha zmizela za tejden a do vánoc mi dvacetkrát denně někdo volal jestli jim to můžu ještě přivýzt a tak dál. Teď děláme dotisk 3000 kusů a Kosmas, což je knižní distribuce, od nás odkupuje 1500 kusů a je přijmutejch přibližně 500 předobjednávek, takže zbejvá nějakejch 1000 kusů, z čehož se bude asi 200 archivovat. Zbyde 800 knih a myslim si, že taky velmi rychle zmizej. Samozřejmě už to nebude v rámci tejdnů, ale v rámci měsíců. Každopádně se prodá ještě asi 3000 knih, což je velmi sympatický.

HHS: Kmeny máš za sebou, co tě zaměstnává teď?
Vladimir 518:
Velká porce práce šla, a stále jde, do turné PSH s Monkey Bussines, protože to je velkej projekt s obrovským rozpočtem. Víceméně to máme hotový, je 11 zastávek a my s Orionem a Trafikem jsme byli tejden na soustředění s Monkey Bussines, kde jsme zkoušeli. Oni se pro tu show naučili hrát veškerý naše tracky, takže je kolem toho hodně práce. Dělal jsem plakát, připravuju znělky a spoty a já nevim co všechno, což mi určitě bere hodně energie, ale taky jí do toho rád dávám, jelikož je to skvělá práce. Dál připravuju sólo desku, neustále píšu texty, objíždim producenty, sbírám muziku, celý to plánuju, vymejšlim videoklip na nějž mi teďka  přiklepli prachy, čili zvažuju, že bych si odrežíroval videoklip a tak dál, a tak dál. Plus menší akce, jakože přijede můj kamarád DMX Krew z Londýna, kterej bude hrát v Meet Factory a s lidma ze SPAMu, respektive s Davidem Vrbíkem, pro něj  budeme připravovat nějakou vizuální show na koncert. Dál ještě budu kreslit novej komiks pro naše noviny Kix a já nevim co všechno. Seznam práce je prostě nekončící a spíš dělám co stíhám.

 

Za HipHopStage:

Otázky, realizace rozhovoru: 2CZnak

KOMENTÁŘE

Zde vložte komentář k článku: Vladimir 518 o knize Kmeny: Kdybych měl 26 životů, jsem ochotnej rozdělit je do těch 26 kapitol


Pro přidání komentáře k tomuto článku musíte být přihlášen. Přihlásit se můžete pomocí horní lišty anebo přes Facebook. V případě, že na HipHopStage.cz nemáte účet, doporučjeme provést registraci.

Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte mezi prvními a přidejte názor k tomuto článku!
Aktuální články

MC Gey a DJ Fatte s albem přímo z hlubin džungle! Opičí král vrací úder je venku!

MC Gey a DJ Fatte s albem přímo z hlubin džungle! Opičí král vrací úder je venku!

Nejnovějším releasem, který byl v těchto dnech vypuštěn ze stáje labelu Ty Nikdy je album Opičí král vrací úder. No a takovejhle název mohla albu dát jen jediná dvojice, kterou není nikdo jiný než MC Gey a D...

Streamuj čtvrté pokračování Cam´ronovy série 1st Of The Month

Streamuj čtvrté pokračování Cam´ronovy série 1st Of The Month

Jak tu bylo před nedávnem nastíněno, to když Cam´ron vydal track Snapped a následně k němu i videoklip, cílem bylo upustit další pokračování série 1st Of The Month. To je venku a nese pořadové číslo 4...

Pharrell Williams nabízí další klip k desce GIRL. Mrkněte na něj!

Pharrell Williams nabízí další klip k desce GIRL. Mrkněte na něj!

Ke své super úspěšné desce GIRL přihrává Pharrell Williams další videoklip. Není se čemu divit, však na to jeho fanoušci čekají a myslím, že i tentokrát budou spokojeni. Video je totiž ke tracku It Girl!

Nejčtenější články

MC Gey a DJ Fatte s albem přímo z hlubin džungle! Opičí král vrací úder je venku!

Nejnovějším releasem, který byl v těchto dnech vypuštěn ze stáje labelu Ty Nikdy je album Opičí král vrací úder. No a takovejhle název mohla albu dát jen jediná dvojice, kterou není nikdo jiný než MC Gey a D...

PSH a Prago Union dnes v Plzni! Přijď k Red Bull Tour Bus na koncert zdarma

Žiješ hiphopem? Pak ti určitě neuniklo, že ve středu 1. 10. do Plzně přijedou PSH a Prago Union. Doraž na náměstí Republiky, kde se od 18 hodin z Red Bull Tour Bus povalí vlna muziky a energie.

Pharrell Williams nabízí další klip k desce GIRL. Mrkněte na něj!

Ke své super úspěšné desce GIRL přihrává Pharrell Williams další videoklip. Není se čemu divit, však na to jeho fanoušci čekají a myslím, že i tentokrát budou spokojeni. Video je totiž ke tracku It Girl!

Poslední komentáře k článkům

Gramo Rokkaz s novým videoklipem Pre teba za to, že...!

Gramo!

Napsal: lenny.dolorov 1. 10. 2014 2:36

Ektor nevidí jedinej důvod, proč...aneb sleduj nejnovější klip k desce Detektor!

Tomáš Satoranský!

Napsal: doma 2. 09. 2014 11:49

Co takhle vyrazit na Šumavu? Zapojte se do soutěže a vyhrajte dárkový poukaz!

Šéfe, správné odpovědi se píšou do soutěžního formuláře, nikoliv do komentářů :)

Napsal: Raek 24. 08. 2014 10:53