Geto Boys slaví 30 let The Resurrection: album, které zní jako rapová terapie s nožem v kapse

Dneska slavíme kulatých 30 let od chvíle, kdy se Geto Boys rozhodli vstát z mrtvých a udělali to tak stylově, že by i Fénix pokýval hlavou. The Resurrection, páté studiové album legendární houstonské trojice, vyšlo 2. dubna 1996 a okamžitě ukázalo, že návraty nemusí být trapné, unavené ani nostalgické. Tohle bylo znovuzrození s ocelovými nervy, temným humorem a produkcí tak ostrou, že by se s ní dalo krájet beton.

Po tříleté pauze, kdy se členové věnovali vlastním démonům i sólovým projektům, se Scarface, Willie D a Bushwick Bill znovu spojili a výsledek? Jejich jediné album, které kdy proniklo do Top 10 Billboardu. Šesté místo. Boom. A hlavně: deska, kterou fanoušci i kritici dodnes považují za jejich nejkreativnější a nejkompaktnější dílo. Mike Dean tehdy seděl za mixem jako šílený vědec, míchal funk, paranoia-vibes a syrové beaty, až vznikl zvuk, který stárne pomaleji než konzervovaný Tupacův hologram.

Kritici byli nadšení. Stephen Thomas Erlewine z AllMusic prohlásil, že The Resurrection „převyšuje každý jiný Geto Boys record ve všech směrech – je to nejštíhlejší, nejdrsnější a nejfunkovější věc, jakou kdy nahráli.“ James Bernard z Entertainment Weekly zase ocenil, že i přes tvrdá témata má album „oslavnou náladu“, jako by se kluci vrátili z pekla a rozhodli se uspořádat mejdan přímo na jeho bráně.

A aby toho nebylo málo, v roce 2005 zařadil Chris Rock album na 15. místo svého žebříčku Top 25 hiphopových alb všech dob. Když ti komik, který jinak rozdává facky slovem, dá takové uznání, víš, že jsi trefil nerv.

Je to album, které připomíná, že rap může být zároveň brutálně upřímný i umělecky precizní. A hlavně: že některé návraty nejsou comebacky, ale rovnou znovuzrození.