PAAVO a Chill da God přinášejí s „Cycles of Decay“ audit života, který si neobjednáš, ale potřebuješ

„Cycles of Decay“ od PAAVO a Chill da God je jako když si dáš audit vlastní duše, ale místo účetního ti to vysvětluje člověk, co umí rýmovat o existenciálních krizích líp než většina lidí zvládne popsat svůj den. PAAVO se tu prochází po chillových, vzdušných beatech jako po opuštěné továrně, kde každé echo připomíná, že čas běží a odpovědnost se nedá odložit na později.

Je to deska o tom, že volant života držíme pevně, až nám bělejí klouby, ale stejně to občas zatočí úplně jinam. A PAAVO to nebere jako tragédii – spíš jako příležitost přiznat si, že chaos je součást hry. V trackách jako „God Can’t Witness“ nebo „Far From the Sun“ se noří hluboko do lidské psychiky, jako by se snažil najít ten jeden kabel, který když odpojíš, přestane ti v hlavě hučet vina, strach a staré chyby.

Celý projekt působí jako společný experiment Sliced Meat a Common and Normal – takový rapový archeologický výkop, který pokračuje tam, kde většina rapperů přestane kopat, protože by se mohli náhodou dostat k něčemu nepříjemně pravdivému. PAAVO se toho ale nebojí. Naopak. Vypadá to, že si do té jámy skočil dobrovolně a ještě si přinesl baterku.

„Cycles of Decay“ je album pro lidi, kteří se nebojí přiznat, že život je někdy spíš glitch než plán. A že i když se rozpadáme na cykly, pořád v tom může být rytmus.