Snoop Dogg dokazuje, že i po dekádách ve hře pořád drží otěže West Coastu a na albu 10 Til’ Midnight to potvrzuje každým trackem
Snoop Dogg znovu rozsvítil západní nebe a připomněl, že čas možná běží, ale on pořád kráčí před ním. 10 Til’ Midnight, jeho čerstvý 14trackový projekt vydaný přes Death Row Records a gamma., je jako noční jízda LA – hladká, drsná, nostalgická i futuristická zároveň. Album stojí na dvou pilířích: legacy a evoluce. A Snoop je v obojím doma jako pes na dvorku, který ví, že ploty staví jen ti, co se bojí.
Od prvního kroku je jasné, že tohle není žádná archivní vzpomínka, ale živý organismus. Úvodní “Step” se Swizz Beatzem má vibe, který by rozhýbal i beton. “Pop My S**t” s Trinidad Jamesem a “Bread Under the Bed” přinášejí špinavější, syrovější energii, zatímco “Dogg Whattup Doe” spojuje západní pobřeží s Detroitem přes melodický beat, který zní jako most mezi dvěma městy, co se nikdy neviděla, ale vždycky si rozuměla.
Snoop si ale nenechává jen naflexit. V “Stop Counting My Poccets” a “Leave That Dogg Alone” se obrací k těm, co mu chtějí koukat do peněženky nebo do života. Místo vzteku přichází zkušenost – hlas chlapa, který už viděl všechno a ještě víc. Je to připomínka, že i když se zvuk mění, jeho perspektiva je pořád pevná jako Death Row logo vytesané do kamene.
Produkčně je album přehlídka jmen, která by mohla být sama o sobě festivalem: Pharrell Williams, Rick Rock, Soopafly, Nottz, Erick Sermon, YoungFyre a samozřejmě Snoop sám. Finální “QTSAMYAH” s October Londonem album uzavírá jako noční modlitba – jemně, hladce, s myšlenkou, že každý z nás stojí deset minut před tím, kým se stane dál.
A protože Snoop nikdy nedělá věci napůl, projekt doprovází i krátký film. Černobílá gangster estetika, barevné akcenty, dva bratři v jedné tváři, heist, napětí a hosté jako Ray Vaughn, G Perico či BLK ODYSSY. Po projekci proběhla Q&A session, kde Snoop rozebral kreativní směr a bylo jasné, že 10 Til’ Midnight není jen album, ale celá vize.
Snoop Dogg tak znovu dokazuje, že konzistence, vize a schopnost růst jsou důvod, proč jeho jméno pořád zní jako siréna v noci. Desítky let ve hře a pořád udává tón. A pokud je půlnoc symbolem změny, Snoop je ten, kdo stojí deset minut před ní – připravený, klidný, a hlavně pořád hladový.
